Je Česko skutečně vrakovištěm Evropy nebo je to pouze hra s čísly?

Podle statistických údajů je v České republice průměrné stáří vozidel 15.1 roku. Na silnicích to ale tak rozhodně nevypadá. Jak je to tedy ve skutečnosti a jsme opravdu vrakovištěm Evropy?

“Klíčem k této hádance je tzv. dynamické měření,” vysvětluje Petr Přikryl z Asociace autobazarů APPAA. To se podle Přikryla provádí tak, že na vybraných silnicích všech úrovní, tedy městských i mimoměstských, probíhá zaznamenávání registračních značek. Tyto záznamy jsou následně předány ministerstvu dopravy, které k nim přiřadí potřebné parametry. Takto získaná data dávají tedy daleko lepší představu o skutečném stavu vozového parku než statická metoda, která vychází z registru vozidel a nijak nereflektuje, zda se vozidla objevují v reálném provozu, či nikoliv. Podle tohoto měření je průměrné stáří vozidel, která jezdí v reálném provozu 8.5 roku

“Že nejsme vrakovištěm Evropy, se potvrzuje i v českých autobazarech, kde se v současné době nejvíce prodávají vozidla stará 8-10 let,” říká Přikryl.

„Zatímco v roce 2010 bylo průměrné stáří prodávaných vozidel 10 let a průměrná cena vozu byla 125 000 Kč, tak v roce 2020 je průměrné stáří prodaných vozů 7,5 let a průměrná cena 175 000 Kč“ potvrzuje Filip Kučera z Auto ESA a doplňuje „v posledních 2 letech zaznamenáváme stále větší poptávku po vozidlech do 5 let stáří, které splňují poslední velmi přísné emisní limity“.

Také podle statistik Svazu dovozců automobilů (SDA) se dovoz ojetin propadl o 25,8% na 55 134 ks. Jejich průměrné stáří je 10,6 roku, přičemž podíl vozidel starších 10 let činí již 52,89%.

Podle dynamického měření (alespoň z pohledu stáří vozového parku) jsme na úrovni Rakouska, Švýcarska, nebo Německa.   Vozidla starší 15 let v reálném provozu najezdí v průměru cca 2000 km/ročně. “Jsou to převážně “vozidla poslední záchrany” která slouží k dopravě z příměstské části např. k P+R velkého města nebo k přesunům z jedné vesnice do druhé,” říká Přikryl.