Stáčení tachometrů je jako kauza Metyl. Je tu léta a nic se neděje

Předseda Asociace prodejců použitých automobilů – autobazarů ČR (APPAA) Petr Přikryl vítá rozhodnutí Nejvyššího soudu, který mluví o stáčení jako o trestném činu podvodu. Tvrdí však, že to je jen první krok. Následovat musí další. Situaci pak přirovnává k nedávné kauze s metanolem.

Co říkáte stanovisku Nejvyššího soudu?
My to vítáme, je to však jen jeden z dobrých krůčků. Musí to ale pokračovat dál, musí se změnit současná legislativa. Já mám pocit, že se to všichni bojí říci. Současné zákony nahrávají, jak už to bývá, tomu podvodníkovi.

Jaké konkrétní změny zákonů máte na mysli?
Týkají se především možnosti ověřování, kolik má konkrétní vůz najeto. To je v současné době prakticky nemožné jak pro zákazníky, tak i pro samotné autobazary. Servisy ale i další argumentují tím, že to je neveřejný údaj.

Já přeci nemohou využívat toho, že mám známé někde v servisu. Běžnému člověku historii někdy servisy prozradí s nadějí, že se pak dostanou k opravě jeho zakoupeného vozu. Nejčastěji to však prostě odmítnou s tím, že to je neveřejný údaj. Stejné je to i na STK.

A najdou lidé na webu firmy, které nabízí ověření stavu tachometru a historie vozu?
Nás tady dvacet let straší jedna monopolní instituce, která prověřuje, a která se pasovala do role, že nám prodejcům bude pomáhat a jedině s ní budeme mít ke spotřebitelům blíže. (Přikryl později upřesnil, že se jedná o společnost Cebia pozn. red) Když má někdo monopol, tak to nikdy není dobře. Samozřejmě se objevují i ti, kteří se na tom chtějí přiživit. Nikdo však nemá reálnou možnost historii opravdu prověřit a certifikáty nejsou pro zákazníka zárukou. Ve výsledku nemají valnou cenu.

Já celou situaci srovnávám s kauzou metanol. Obchod s nelegálním alkoholem byl také něčím, co tu léta existovalo a nikdo to nedokázal řešit. Po tragédii, kdy zemřelo sedmdesát lidí, to politici i policie vzali za své téma, a potřebné změny se podařilo prosadit.

Pro vás ty změny představuje například jednoduchá možnost dohledat údaje o vozidle?
Chceme, aby to byl veřejný údaj. Je absurdita, když vám Úřad na ochranu osobních údajů napíše větu, kterou ani neumím přečíst. Do češtiny jsem si z toho jen přeložil, že pokud se tam objevuje rodné číslo, tak je to osobní údaj, a pokud je to firemní auto, tak to není osobní údaj. Mě ale nezajímá pan Novák nebo jeho firma, ale vždy jen to auto.

Nebo třeba evidenční prohlídky, při přihlašování vozu. Občan za ni zaplatí 300 korun, mimo jiné při ní zpřístupní stav tachometru. Po jejím ukončení se z toho stane neveřejný údaj. Pročstát dobrovolně poskytnutý údaj tají a nezveřejní ho? Když kupujete nemovitost, tak také nahlédnete do katastru nemovitostí, zda tam není plomba od banky nebo něco jiného.

Pomohl by rodný list auta, když už jste zmínil kauzu Metyl?
Ano. I tahle paralela tu je. Mimochodem auta rodný list mají od doby jejich vyrobení. Já jsem před pár lety řešil nechutný problém, kdy mi sebrali auto, které jsem osobně koupil v Americe. Problém byl v tom, že někdo na to mé auto udělal takzvané dvojče.

Abych zachránil sebe i toho klienta, tak jsem zavolal tomu dealerovi. Protelefonoval jsem jednu felicii. Ten dealer mi vytáhl z fabriky rodný list toho auta, kde byla například servisní historie až do data, kdy jsem vůz koupil. Štěstí bylo i to, že v USA do auta dávají speciální kód, o kterém ví jen prodejce. To unikátní číslo jsme našli, shodovalo se, a díky tomu jsem uspěl u případu, který vypadal jako ztracený.

Takže tvrdíme – část toho rodného listu, který už v současnosti existuje, by měla být zpřístupněna.

Jak jsme na tom ve srovnání se zahraničím?
Podívejme se na takzvaný Eucaris (evropský projekt výměny informací o registrovaných automobilech pozn. red) , ke kterému jsme se opět přihlásili. To je dobrá myšlenka, ale zase nedotažená do konce. Některé členské státy mají stejný názor jako Česko, že se v případě najetých kilometrů jedná o neveřejný údaj. Nebudou sdělovat, kolik toho ten Georgio z Milána najezdil se svou Alfa Romeo. Zrovna Italové jsou ti, kteří se k tomu nepřihlásí.

Ještě něco jiného mimo rodného listu by pomohlo?
Opět to bude srovnání s kauzou Metyl. V minulosti mohl alkohol prodávat kdokoli někde ve stánku. Po tragédii se pravidla změnila. Podle mě by prodejce aut měl mít koncesi. Automobil má údernou sílu jako pancéřová pěst. Na prodej vzduchovky potřebujete koncesi a na auto? 

Myslím si, že koncese prodejce posune někam dál. Netvrdím, že je prodej ojetých aut nějak unikátní, ale zcela jednoduché to také není.

Jak se tváří na vaše návrhy ministerstvo?
Mám pocit, že v poslední době k nim začínají být přístupní. Desátého je ve sněmovně seminář k tomu tématu. Já doufám, že tam budu moci vysvětlit panu ministrovi a všem zúčastněným,  o co se snažíme.

Zdroj: Zprávy iDNES- rozhovor s Petrem Přikrylem APPAA ČR